17. dubna 2017

Pojetí Velikonoc

          může být i méně tradiční… Tak jako u nás. Na prožívání svátků netradičním způsobem je už tak trochu naše rodina zvyklá, vyšší moc (osud nebo co je každému libo…) nás zkouší nejraději kolem svátků, slavnostních událostí, narozenin atd. Na druhou stranu díky tomu, že jsme si pár těchto „vtípků“ prožili, se z nich už tak nehroutíme – když nejde o život, tak jde o … (též co je každému libo…) :-) Nějak se to „slavení“ zvládne i v skromné verzi… A letos jsem dokonce zjistila, že jsme jakoby postoupili o úroveň výš – protože když nejde o život, tak o něj fakt nejde... a tudíž v rámci možností jedeme v připraveném plánu.

Mladší se vrhla dle očekávání na čokoládová a ta starší.... na vařená! Děti vždycky umí něčím překvapit...

          Velikonoce jsem si plánovala, že proběhnou podobně jako každý rok. O víkendu budeme u našich a v neděli večer se přesuneme zpátky domů, protože na velikonoční pondělí u našich být opravdu nemusím… V posledních letech sice ty tradiční návštěvy, výprasky a štamprle vypité slivovice rapidně ubyly, ale sedět v obýváku a čekat, kdo a s čím se ukáže ve dveřích, potupně se nechat od všech vyšlehat a ještě se povinně „bavit“ a usmívat, mě zrovna moc neláká. Naštěstí mohu posledních pár let prchnout do anonymity velkoměsta, kde nás s pomlázkou obejde nanejvýš pár příbuzných… A letos tedy jen manžel (a ten hlavně proto, že když už si tu pomlázku upletl, tak ať neleží ladem… a holkám to taky neuškodí… I když je fakt, že ty z toho mají spíš srandu a, jakmile ji manžel odloží, tak po ní obě skočí a ta, která je rychlejší, s ní honí tu druhou….) A odpoledne pak dojde většinou někdo z příbuzných na návštěvu…

          No… je pondělí odpoledne. Já píšu tento rychlý příspěvek, protože na delší zamyšlení mi asi (kvůli nepředvídatelným požadavkům obou holek) nebude dopřáno více prostoru. Starší dcera doléčuje nemoc, kterou nás „překvapila“ minulý týden krátce před odjezdem k našim, mladší dcera už nějakou chvíli spí (poté, co si celé dopoledne koulela po bytě s čokoládovýma vajíčkama - bohužel její hry odnesl můj hrnek s čajem, který její nadšení nevydržel a poroučel se k zemi a samozřejmě se roztříštil na kousíčky) a manžel je na každodenní návštěvě v nemocnici. A ani odpolední návštěva se letos kvůli vážnější zdravotní indispozici v rodině konat nebude... Dnešní tradici tak nakonec mohl dostát jen manžel, což je však podle mne - vzhledem k Sofinčině nemoci a mé podezíravé opatrnosti z velikonočního pondělí - tak akorát.

          Velikonoce letos tedy „slavíme“ hlavně čokoládou a jarní výzdobou domácnosti. A musím se přiznat, že tato skromná verze mi naprosto vyhovuje (i když ještě lépe by bylo, kdyby bylo všichni zdravotně v pohodě) :-) Přestože Velikonoce nějak zvlášť neprožívám, líbí se mi ta živá barevnost těchto svátků… Vyzdobit si byt svěžími barvami, veselými dekoracemi a kytičkami ve vázách… a samozřejmě taky několika naaranžovanými koutky s vyšlehanou/darovanou čokoládou holek (= prarodiče neodradí ani pohlaví jejich vnoučat... naštěstí :-) ). Díky té zeleno-žluto-modré kombinaci mi přijde tohle aprílové období takové veselejší, optimističtější…



          A jak jsem psala na začátku, tak ve jménu hesla - když nejde o život, tak o něj fakt nejde - jsme velikonoční víkend u našich neodvolali. Zastávám totiž i heslo, že nejdůležitějším lékem je smích… a radost. A toho si dcera víc užije mezi partou příbuzných, než zavřená doma a smutně (kdyby se velikonoční víkend zrušil) čekající na to, až nemoc zase odezní… A myslím, že i ten smích pomohl k tomu, že je dcera už víceméně v pohodě a obě holky si dnes dopoledne mohly spolu labužnicky užít svou velikonoční nadílku :-)


Pěkný zbytek Velikonoc!

2 komentáře:

  1. Když se má něco nepříjemného stát, většinou se to stane v tu nejnevhodnější dobu. Na to je snad zákon:-)
    A jelikož jsi k tomu Pavlíno přistoupila optimisticky, mohli jste prožít Velikonoce relativně v pohodě.
    Výzdobu máš krásně barevnou, hned je potom veseleji.
    Krásné dny přeji celé rodince.
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :-) Veselé barvy kolem jsou potřeba... Teď se moc nezastavíme, celkem to na nás padá ze všech stran, ale jde to líp, když je kolem alespoň na pohled veseleji a živěji :-)
      Měj se pěkně, P.

      Vymazat